Vše o nikotinu - proč to tajit?

Užívání nikotinu jako psychotropní látky je vázáno na tabák. Užívá se zpravidla formou kouření, žvýkání či šňupání tabáku.

Nikotin C10H14N2 získal v surovém stavu v roce 1809 M. Vauquelin (Vauquelin M.: Ann. chim. 71, 139, 1809) a v čistém stavu v roce 1828 W. Posselt a L Reimann (Posselt W. a Reimann L.: Geigers Mag. Pharmac. 24, 138, 1828). Sumární vzorec byl zjištěn v roce 1847. První syntézu nikotinu popsal A. Picket a P. Crėpieux v Ber.28, 1828 (1885)

Etymologie

Podle rostliny Nicotiana tabacum

Působení na organismus

Při kouření se nikotin uvolňuje do kouře a dostává se do organismu s kapičkami dehtu a následně vstřebává z plicních sklípků stejně rychle jako při nitrožilní aplikaci, takže se nikotin dostane do mozku cca za 10 sekund. Nikotin se poté váže na nikotinové receptory (což je jeden typ cholinergních receptorů, normálně se na ně v těle váže acetylcholin) a dráždí je. Váže se na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávícího traktu: vzestup produkce slin a trávících šťáv a vzestup aktivity hladké svaloviny. V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, inhibuje syntézu estrogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic. Při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů (nicméně za cenu vzniku závislosti).

Nikotin se nachází i v liquidu e-cigarety

Závislost

Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes částečné znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění (diagnóza
F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost.

Rizika

Nejvážnější rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především plic. V srdečně-cévním systému se hlavní příznaky postižení objevují na srdečních artériích a na cévách dolních končetin jako infarkty myokardu a neschopnost zajistit zásobení dolních končetin krví při chůzi. Riziko otravy při akutní intoxikaci také existuje, ale pravděpodobnost takové otravy je vzhledem k převládajícímu způsobu užívání celkem malá.

Smrtelná dávka čistého nikotinu je cca 60 mg. Intoxikace nikotinem se projevuje křečemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léčení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.

Mohlo by se zdát, že nikotin je při kouření cigaret to nejškodlivější. To je ale omyl, protože nikotin pouze vyvolává závislost a příčinou úmrtí na kouření jsou především dehty.

Odvykání

Při odvykání od nikotinu má člověk stav úzkosti. Trpí depresemi, nespavostí, podrážděním, úzkostí, bušením srdce a jeho schopnost koncentrace je zhoršená. Při odvykání kouření tabáku lze přechodně používat nikotin ve formě náplastí, inhalace či žvýkaček nebo lékem s obsahem vareniklinu.

Využití

Nikotin se používá jako jed na mšice. Je možný i pozitivní vliv nikotinu při léčení Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby a dalších nemocí.

převzato z Wikipedia (http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikotin)

Více informací naleznete zde